JAK DOSTALA CHATA NOVÝ KABÁT

Naše chata se poslední dobou povážlivě kývala, a tak jsme ji museli opravit. Mělo by se to opravit zgruntu, jenže se musím vejít na stávající půdorys a za rozumnou cenu. A taky jsme chtěli chatu stejnou. Stejná není, není pruhovaná jako vosa, ale celkem střízlivě hnědá. A má větší okna, ke kterým jsme plánovali původní okenice. 

Pak jsme od toho upustili, jen zábradlí bude barevné stejně jako dřív. A okna nebudou slonová kost, ale bílá. Chata nechata, plast zvítězil. Natírání jsme si užili dost  I tak nás na té proklaté bažině bude čekat spousta údržby. 

Ta bažina má ale nespornou výhodu. Kdekoliv je horko k padnutí, u nás je samozřejmě taky teplo, ale tak  nějak vlídné, je tam voda.

I v zimě, když jsme tam slavili vánoce, bylo tam vždycky příjemně. A všechny dýchací problémy se tam ztrácely. 

A to už jsme skoro mysleli, že nám chajda spadne. 

Jenže všechno je jinak. Chata má nový kabát, a moc jí sluší. A když roztál sníh,  videli jsme tu zkázu na všech rostlinkách, vysázených kolem chaty. No a co. Můžeme zase sázet!  Budou tam motýlí keře pro hmyz, i když tedy na zahradě máme motýlí keře tři, a jen jednoho běláska. Třeba to tu bude lepší. A nám pro radost  hortenzie, ibišky, a možná i růžička, všechno, co kvete o prázdninách. 

Procházela jsem zahradnictvím, a ty ceny snad nebyly až tak vysoké, jenže my těch rostlinek budem potřebovat moc. Ještě i zajímavé jehličnany, no, je toho  moc. Ale ono se to slehne, usadí, a plány se přizpůsobí možnostem. Kdo by to taky sázel?

Když se tak dívám na ty dvě fotky, je zajímavé, jak se zdá ta dolní široká. A jsou to jen bílá okna naležato. 

Letošní léto je chata skoro hotová, dodělávali jsme jen něco málo. A bylo to krásné léto. |Když se ochladilo, nainstalovali jsme kamna do nového  komínu a zatopili. A hořelo to, i když je komín možná o něco kratší. Ale to byl vždycky. 

V rybníčku je hejno skokanů zelených, a ještě pár hnědých. Zvědavá šídla létají až do kuchyně, podívat se, co se vaří. A ve sklepě je myš. Ani se nenamáhá utéct, je tam doma.

Nejhezčí je ale žába na prameni, doslova. 

 

Tak tady je. A ten pramen je fontánka, skokánek si masíruje bříško a dělá mu to moc dobře. Dívat se na ně, jak sledují toho vítěze, jak se přestrkují, která tam bude, poslouchat jejich tiché kvákání, to je něco co nám vydrží skoro celé odpoledne.

Pod širákem

Byl krásný večer, teplo, sluníčko postupně zapadalo, a hezky se povídalo. Čertík ležel pode mnou a pospával. A jak přibýval večer, šli jsme domů a zavřeli na noc dveře. Čert byl podle svého zvyku pod postelí. V polospánku jsem slyšela na zahradě štěkot - kdo má taky náladu pouštět psa večer ven, aby štěkal ... Usnuli jsme a dobře se spalo - až ráno se ozvalo škrábání na dveře a byl to Čert! Pustili jsme ho a on se vrhnul pod postel. Tak on tedy spal venku! Ne, že by mu to mělo nějak vadit, teplo bylo, pelíšek tam má a nás slyšel oknem, ale přesto celé dopoledne strávil pod postelí, to asi pro jistotu.

Trimujeme

Dnes jsme pokračovali v trimování. Čuchnul k hřebenu a zalezl pod postel. Lákala jsem ho na dobroty, ale zalezl dál. Takhle to nešlo. Přišel manžel, něco mu nasliboval a Čert vylezl. Pochopil, že to byla léčka, a utekl na zahradu. Tam už vůbec nebyla šance ho chytit, povely nepovely, to si nechal na jindy a zůstal zalezlý kdesi pod keři. Nedalo se nic dělat. Asi za hodinu přišel, mrskal ocáskem a že si budem hrát. Manžel ho chytil a začali jsme. Bojoval jako lev. Když ale zjistil, že po jeho opravdu nebude, uklidnil se a držel. Položila jsem si ho na klín na záda a ostříhala jsem ho jak to jen šlo. A tak z něho asi dva dny nebudou padat chlupy. Je ostříhaný na čerta, ne na knírače, ale jemu tahle čertí frizúra stejně sluší nejvíc.

Trimování

Jak šel čas, bylo zapotřebí Čertovi upravit srst.
Jeli jsme tedy za paní, která měla už zkušenosti s naším bývalým kníračem, tenhle je malý a tak to vypadalo na jednoduchou práci. Jenže Čert má neskutečně hustou srst, a tvrdou jako dráty. Strojkem to opravdu nešlo, a tak budeme trimovat. Čertík byl celkem příznivě naložený, takže záda proběhla v pohodě. Jenže nožičky že nedá. Trimovat vůbec, nůžky zakousl. A se strojkem to zkusil taky. No jakž takž jsme nožičky ostříhaly, já mu povídala pohádky, což paní pobavilo. Jenže pak došlo na tlapičky. A bylo zle. Nedá je a už toho má dost. Držela jsem ho, co to šlo, a tak se stříhala i srst mezi prsty. Musím říct, že i tady ji má hustou, že to nůžky sotva berou. A to ještě nebylo bříško a hlava. Jenže Čert už měl krásy dostatek, skočil dolů ze stolu, nic si nepolámal a znovu tuhle potupu trpět nehodlá.
A tak byl krásně otrimovaný, dokonce i uši si nechal trimovat, a taky opižlaný na každé straně trochu jinak. Jo, malý ovladatelný pejsek  ...

Čert

Tak máme nového pejska, Čertíka. Nalezenec, někdo ho vyhodil z auta. Chytrý, hodný, plusový kamarád. Když jsme ho přivezli, prohlédl si pokoj a přišel k jedné kytce. Prohlédl ji - a označkoval. Spustila jsem povyk, že to nesmí, ale na jeho omluvu musím říct, že mu ta ohromná kytka musela připomínat zahradu. Rychle se adaptoval, ale přišlo zle. Stříhání. Nevím, jestli to zažil, ale bojoval. Strojek ne, za žádnou cenu. A tak ho paní otrimovala, celého i s ušima. To vydržel. I když trimování desetikilového pejska trvalo víc než dvě hodiny.

A tak máme teď knírače. Zdědil pelíšek po Berýskovi, i polštářkem. Hned druhý den věděl, že polštářek je pod hlavu. Jenže to ho neuspokojilo, a tak polštářek slouží i jako oběť, kterou trhá a se kterou cloumá. Má menší zuby, takže polštářek zatím drží. Taky napochodoval večer do postele, ale tady nepochodil. Berýsek s námi ve svých posledních dnech spal, a tak jsme vlastně všichni spali v pelechu. A tak Čertík musel ven. Je chytrý, víckrát to nezopakoval. On vůbec dělá chyby jen jednou. Včera objevil zrcadlo. Viděl psa, a začal si s ním hrát. Pes to opakoval. Tak na sebe chvíli útočili. Jenže mu to přišlo divné, a šel psa očichat. Pes ho šel očichat taky. Pak se podíval na mě - otočil se, a viděl mě zas. To už na jeho hlavičku bylo přece moc, a tak šel pryč. Jenže druhý den mu to nedalo, a zase byl u zrcadla, musel to prozkoumat. Tak nevím, jak se mu to v hlavičce srovná ...