Mezi moje oblíbené druhohorní příšery patří i lastury, ty obrovské, které se nechají najít i poblíž Litomyšle.
Život s keramikou, keramikem a sochařem v jednom, ve velkém domě s velkou zahradou, v lese a na chatě, se zvířaty a láskou
Zobrazují se příspěvky se štítkemklapka. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemklapka. Zobrazit všechny příspěvky
sobota 30. května 2026
Jak se dělala filmová klapka roku 2026
Z různých experimentů hlavního námětu rohu hojnosti nakonec zbylo to základní.
Život přišel z hvězd. A to jablko už navždy symbolizuje zrození člověka
sobota 1. března 2025
JAK SE DĚLALA FILMOVÁ KLAPKA ROKU 2025
A je to zase tady. Nový rok začíná filmovou klapkou, a já už od minulého léta přemýšlím, jakou klapku udělat. Je to rok od roku horší, hotového už bylo moc, nějaký nápad se zas najde hotový už u jiného výtvarníka, pohádek už bylo taky moc, no, ještě je čas.
Ale je začátek ledna, a čas už není. Vymyšlené mám dvě varianty, tak uvidím, co vůbec půjde na tu klapku dát. Vyhrály to ryby, Jaro neprošlo.
Takže je tu návrh
úterý 17. ledna 2023
JAK SE DĚLÁ FILMOVÁ KLAPKA 17.1.2023
Je 17. ledna. Do konce ledna má být klapka hotová. A co na ni letos dát? Čím víc klapek bylo uděláno, tím hůř se vymýšlí témata. Takže letos. Mám tady hezkého ptáčka, ten by mohl být, něco jako vítání jara.
A tak zase přišel na řadu Corel. V něm se nechají dobře dělat velikosti, poměry, i celkové rozvržení a další věci. Takže tak. Vypadá to dobře. A je to Jarní déšť.
Jenže stejně něco chybí. a to jsou kapky. A jaké? zkusili jsme různé velikosti, náhodně rozmístěné. Pak od malých nahoře po velké dole. Taky nic. Všechny stejné by bylo hloupé. Jak? Nakonec jsme nakreslili stejně velké, a už jen měnili velikost. To, co jsem dřív všechno pracně modeloval, teď zvládne počítač. Přece jen na něco je. Tohle je konečná verze, jen přepočítat poměr, přidat smrštění hlíny při sušení a v peci, a modelovat. To už bude krásná práce. A klapka by do konce ledna měla být. Ještě vyrobit přepravní bedničku, a ZLATÝ DÉŠŤ bude cestovat.
čtvrtek 14. února 2019
Jak jsem dělal filmovou klapku 2019
Nápad jsem měl vymyšlený už loni, bude to HADÍ KRÁL. Jednoho jsem už dělal, jenže ten byl velký asi metr. Klapka je malá.
Dobře, had je dlouhý, vlastně kulatá trubka s hlavou. A bude mít šupiny, přívětivý pohled a zlatou korunku. To byla teorie. Několik dnů jsem rovnal a stáčel toho hada, a pořád vypadal jak vinná klobása. Ani ta poměrně pracná hlava to nespravila, byla to porážka na celé čáře.
Když ne had, tak drak. Prostě se mi tahle havěť líbí a občas ji udělám. Tenhle drak bude mít hlavu a drápy, a bude držet zlatou kouli. No.
Tak tohle byla představa. A tak jsem udělal hezkou šupinatou hlavu, s velkýma očima, křídla a taky tlapu s drápy. A sestavil jsem to.
Tedy, nebylo to ono. Vypadalo to spíš jako žába křížená nevím s čím, ale drak to nebyl ani náhodou. Ani zlatá koule to nespravila. Nevzdal jsem se. Termín se blížil, a nápad žádný. A tak další hlava, a další, další - no konec. Nešlo to. Dva dny jsem dumal, co s tím, a už jsem byl rozhodnutý letos klapku nedělat.
Zkusil jsem to. Nebylo to ještě dobré, ale chyby to zas tak velké nemělo. Jenže to byl pořád jenom prstýnek. Večery jsme trávili vzpomínáním na pohádky - až jednou - no přece víla! Ano, víla, a vlasy bude mít jako vodu. To už šlo.
A tohle je výsledek. Prstýnek je zdobený listy a květinami, je přece z jezera. Ano, je to PRSTEN JEZERNÍ PANÍ
Dobře, had je dlouhý, vlastně kulatá trubka s hlavou. A bude mít šupiny, přívětivý pohled a zlatou korunku. To byla teorie. Několik dnů jsem rovnal a stáčel toho hada, a pořád vypadal jak vinná klobása. Ani ta poměrně pracná hlava to nespravila, byla to porážka na celé čáře.
Když ne had, tak drak. Prostě se mi tahle havěť líbí a občas ji udělám. Tenhle drak bude mít hlavu a drápy, a bude držet zlatou kouli. No.
Tak tohle byla představa. A tak jsem udělal hezkou šupinatou hlavu, s velkýma očima, křídla a taky tlapu s drápy. A sestavil jsem to.
Tedy, nebylo to ono. Vypadalo to spíš jako žába křížená nevím s čím, ale drak to nebyl ani náhodou. Ani zlatá koule to nespravila. Nevzdal jsem se. Termín se blížil, a nápad žádný. A tak další hlava, a další, další - no konec. Nešlo to. Dva dny jsem dumal, co s tím, a už jsem byl rozhodnutý letos klapku nedělat.
A pak přece, bude tam kouzelný prsten. Jenže kdo měl kouzelný prsten? Napadl nás, tedy celou rodinu, jen Rumburak. A to bylo hloupé. Ale prstýnek by mohl být ….
Zkusil jsem to. Nebylo to ještě dobré, ale chyby to zas tak velké nemělo. Jenže to byl pořád jenom prstýnek. Večery jsme trávili vzpomínáním na pohádky - až jednou - no přece víla! Ano, víla, a vlasy bude mít jako vodu. To už šlo.
A tak jsem udělal prstýnek už na čisto, vílu s vlasy jako řeka a bílou mušlí s perlou, aby se mohla zdobit.
A tohle je výsledek. Prstýnek je zdobený listy a květinami, je přece z jezera. Ano, je to PRSTEN JEZERNÍ PANÍ
A teď už dělám jen bedničku, ve které pojede do Zlína, ale před tím ještě na další výstavy.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)








.jpg)