Prší, a tak ještě jedna vzpomínka.

Kamarád postavil chatu, a v ní docela hezký krb. A protože je duší tramp, chtěl nad krb dát indiánské měsíce. Byl to dobrý kamarád, tak jsme se do toho dali. Já j sem modeloval, manželka dělala to správné westernové písmo. Trvalo nám to déle, než jsme plánovali, ale podařilo se. Byl léto, sluníčko, krásný den. A protože hlína schne nejlíp na sluníčku při mírném větříku, dali jsme všechny právě dokončené měsíce sušit na zahradu. A sami jsme se vrátili do ateliéru, jak jsme honosně říkali boudě, ve které jsme pracovali. Okno měla jen jedno, a to vedlo pod keře vzrostlých lískových oříšků. A tak jsme si povídali, poslouchali rádio, a měli radost z dokončené práce.
V tom zahřmělo.
Hned nám nedošlo, co to znamená. Když jsme vyběhli ven, a opravdu rychle vyběhli, z právě dokončených měsíců byly na prkně jen úhledné hromádky hlíny. Bylo to k pláči. Nové jsme už nedělali, a kamarád má na krbu volné místo dodnes