JAK SE VYSAZUJE RYBNÍČEK

     Na chatě, která stojí na bažině, kdysi vykopal táta rybníček. stáhla se do něj voda, a chata je relativně na suchu. rostla v něm tráva, a voda byla rezavá, to bylo to železo obsažené v písku. Jenže pak jsme opravovali přítok vody ze studánky, a nějak se to zvrtlo. Dříve relativně čistý rybníček byl samé bahno, a přikrytý hnusnými  - to snad ani rostliny nebyly.

  A pak přišlo  jedno jaro - a rybníček byl čistý. Hned uzrál plán na rybníček s čistou vodou, a plochou zarostlou vodními květinami. Betonovými panely jsme vytvořili část, kde bude zářivě čistá voda, a za nimi zůstalo rybniční bahno. A začali jsme sázet. Vlastně ne, nejdřív bylo zahradnictví. Našly jsme vodní rostliny, a vybraly celý truhlík, ve kterém byly k prodeji. Další akce byla zjistit, co jsme to koupily, a jak se to má pěstovat. 

  Konečně jsme šly sázet. Jenže co jsme koupily, to mělo mít hloubku pro pěstování 15 cm, a ne našich 70. Kolem chaty byly ještě stále kupy hlíny, kterou ještě neodvezli. Požadovala jsem nasypat něco do rybníčku. prostě kupku 15 cm od hladiny. Narazila jsem na tvrdý odpor. Do rybníčku přišly betonové tvarovky. A do nich květináče, někde se to vysadilo přece jen do hlíny. Odjížděly jsme domů dost zklamaně, naše práce nepřipomínala ty z prospektů.

   Několik víkendů jsme se na chatu nedostaly. Ale pak bylo překvapení. Rostlinky nejen že se ujaly, ale krásně rozkvetly, a měly chuť se rozrůstat. A hlavně - voda byla čistá. Dostaly jsme také kbelík kosatců, které chtěly také do vody, a tak jsme udělaly žlutý ostrůvek kosatců. No a ještě něco dokoupit, přesadit, a na nové bažině za chatou vyrostly hezké plané kytičky, tak budeme zase sázet. A to už  je v plánu bažinka, mokřad, který chci udělat kousek dál. Chtěla bych tady mít i čolky, jenže ti jsou nenasytové, a žabí vajíčka jim chutnají. No a samozřejmě i rybky, kapříky. Možná i ty vánoční.

SUPERCELA

 Obyčejné pondělí 20. května. Ani moc nepršelo, a z dálky by slyšet bouřku. Hodně zdálky. A pak se setmělo. Při prvních kapkách jsem došla domů, moc rychle mi to nejde, ale tohle nebyla legrace. Bouřilo čím dál víc, kapky začaly padat obrovské, bubnovaly do oken, a vítr trhal listy ze stromů. 

  

A přišly kroupy. Průměr něco mezi jedním a dvěma centimetry. A to byl začátek. Kroupy bušily do všeho, vypadalo to, že rozbijí okna. Ale ne. Trošku se to zmírnilo. Jenže přišlo pokračování. Kroupy byly větší, a bylo jich víc. Pokryly celé spodní jezírko asi 10cm vrstvou, stejně jako terasu. Okapy nestačily, proudy vody a krup se valily na terasu a postupně mizely někam ke skleníku.

A krup přibývalo. Dole na silnici jich bylo téměř po kolena, sem k mám se valila voda silnicemi od shora. Auta stály, a vedle nich řidiči v kroupách. Dost to připomínalo slavnou potopu v 85 roce. Jenže tehdy se podařilo přikrýt střechu a zahrada ještě nebyla. A co  je taková voda proti kroupám

 A pak to ustalo. Supecrela odletěla dál. Šli jsme se podívat na zahradu, jednak obdivovat výsledky řádění živlů, jednak sčítat škody. Jinan oškubaný. Velká jabloň taky, a to všechno je v bazénu. Zlatý jilm od skruže nám poslal listí do jezírek a zasypal terasu. Všechna jablíčka potlučená, máme sklizeno, právě tak i broskve. Skalky potrhané, polámané. Sadba kedluben, která stála u záhonu - už nemám co sázet. Je to smutný pohled na zahradu. 

STOLETÁ ZIMA

Letošní zima je opravdu asi stoletá. Tak teplou zimu nepamatuji ani já, ba ani pamětníci. Před vánocemi napadly závěje sněhu ale do vánoc bylo sucho.

A tak jsme se rozhodli pro vánoce na chatě. Bylo sucho, celkem teplo, a bylo tam krásně. Stromečky jsme rozsvítili hned dva. A taky jsme dali krmítka. Taky dvě. Ale ptáček ani jeden. No. snad se to zlepší. 

A byl štědrý den. K obědu zelovka, mňam. A chystali jsme večer. I obloha nám uchystala večer. Lehce a potichu začal padat snížek. 

Pomalu začal padat snížek. A vytrvale. Břízka, na které byla světélka to neunesla. Ale i tak to bylo krásné a  trochu i strašidelné. Vždyť je vzadu ještě strašidlo. 

 No a protože už máme na chatě i televizi, zbytek večera byl u pohádek. A ráno byl u krmítka nával. Jen u jednoho, to druhé ještě neobjevili. 

                                                                                          

Ráno bylo kouzelné, jenže to už tady byla vánoční obleva. Honem přeparkovat auta na zpevněnou cestu. Ne nadarmo se tomuhle kousku lesa říká Na bažině Na kráse vánoc to neubralo, dělaly nám společnost sýkorky na krmítku, a viděli jsme jednu, jak zkouší i jarní budku.

Tak to byly vánoce. Tak zas příště 😊