Ale přišel pátek 20. prosince, a naložili jsme všechno potřebné. Auto div nepraskalo pod tím nákladem, ale jeli jsme. Přivítalo nás ticho. Ticho a klid. Skoro jsme nemluvili, abychom to ticho nerušili. Za plotem byla srnka. Do krmítka jsme dosypali kukuřici, a strávníci se objevili za maličkou chvilku.
Zatopit v kamnech byla chvilka, a tak jsme seděli a dívali se do plamenů. Venku byl oheň v ohništi, to jsme přisunuli před velké okno.
A byl večer. Klidný, tichý a sváteční.
Ráno přijela posila s Akinkou. To bylo něco, na co Čert čekal včera celý den. S Akinkou omládl, honili se a kousali, do chlupů, které pak oba plivali.
Přijel i kapr, už připravený, jen nakrájet řízky a schovat si šupiny. Přivezli jsme i velkou krabici světýlek, takže jsme rozsvítili hned několik stromků. Večer přišel brzo, a tak jsme seděli u kamen a povídali.
Ráno byla jinovatka. Zářila a bylo to krásné.
Přijel i zbytek rodiny, a bylo nám dobře.
Začal drobně padat sníh. Bílé Vánoce.
