Jak jsme dělali cestu do chaty

Naše chata stojí na svahu, a navíc na podezdivce. A my potřebovali bezbarierovou. No, udelat chatu  bezbarierovou,  když ční metr dvacet nad terénem, to už bylo moc. Ale zadní strana byla lepší. Byla tam terasa, 35cm pod podlahou chaty, a 2 schody z terasy, 3 schody na terén. Jenom 60cm, pakatel. Padlo tedy rozhodnutí, že hlavní i dvere budou tam. Firma byla ochotná to udělat brzy a dobře.

Jenze průšvih - chata stojí na bažině. Je tam meliorační rybníček, previsla bříza a pod ní hluboko do země zajištěný stul a lavice. No, a mezi tím misto sotva na osobní auto. A na zasypani tech 60cm bylo potřeba dovézt suroviny. Hodně surovin. Nejlíp se hodil bagr. Fajn. Jedna cesta vyšla.

*

Zpátky to bylo horší, začínal se bořit. Zkusil jeste jeden pokus, ale to už se začala bortit stena rybníčku.

A tak došlo na ruční praci. Pomalu, těžce, ale jinak to nešlo.
Nejdriv naložili nějakou suť,  pak došlo na štěrk,  a pak zamkova dlažba.
Terasa ja nadherna, zakončena lavicí na sezení, krb v úrovni terase, ale 60cm je 60cm.

A tak se kolem chaty musel vybudovat svah, aby se tam mohlo zajet vozičkem.
Ale nejsme troškaři.  Když cesta, tak pořádně

A protože trávník kolem byl samá krtina  a tolik, přidali jsme na to štěrk taky, uhrabali, a je tam rovinka jako stůl.

Jenom naši psi jsou konzervativci. Prostě novou cestu do chaty odmítli, a že budou radsi  chodit po schodech. Předpokládám, že jim to vydrží presne do té doby, než se začne v krbu grilovat maso.