JAK DOSTALA CHATA NOVÝ KABÁT

Naše chata se poslední dobou povážlivě kývala, a tak jsme ji museli opravit. Mělo by se to opravit zgruntu, jenže se musím vejít na stávající půdorys a za rozumnou cenu. A taky jsme chtěli chatu stejnou. Stejná není, není pruhovaná jako vosa, ale celkem střízlivě hnědá. A má větší okna, ke kterým jsme plánovali původní okenice. 

Pak jsme od toho upustili, jen zábradlí bude barevné stejně jako dřív. A okna nebudou slonová kost, ale bílá. Chata nechata, plast zvítězil. Natírání jsme si užili dost  I tak nás na té proklaté bažině bude čekat spousta údržby. 

Ta bažina má ale nespornou výhodu. Kdekoliv je horko k padnutí, u nás je samozřejmě taky teplo, ale tak  nějak vlídné, je tam voda.

I v zimě, když jsme tam slavili vánoce, bylo tam vždycky příjemně. A všechny dýchací problémy se tam ztrácely. 

A to už jsme skoro mysleli, že nám chajda spadne. 

Jenže všechno je jinak. Chata má nový kabát, a moc jí sluší. A když roztál sníh,  videli jsme tu zkázu na všech rostlinkách, vysázených kolem chaty. No a co. Můžeme zase sázet!  Budou tam motýlí keře pro hmyz, i když tedy na zahradě máme motýlí keře tři, a jen jednoho běláska. Třeba to tu bude lepší. A nám pro radost  hortenzie, ibišky, a možná i růžička, všechno, co kvete o prázdninách. 

Procházela jsem zahradnictvím, a ty ceny snad nebyly až tak vysoké, jenže my těch rostlinek budem potřebovat moc. Ještě i zajímavé jehličnany, no, je toho  moc. Ale ono se to slehne, usadí, a plány se přizpůsobí možnostem. Kdo by to taky sázel?

Když se tak dívám na ty dvě fotky, je zajímavé, jak se zdá ta dolní široká. A jsou to jen bílá okna naležato. 

Letošní léto je chata skoro hotová, dodělávali jsme jen něco málo. A bylo to krásné léto. |Když se ochladilo, nainstalovali jsme kamna do nového  komínu a zatopili. A hořelo to, i když je komín možná o něco kratší. Ale to byl vždycky. 

V rybníčku je hejno skokanů zelených, a ještě pár hnědých. Zvědavá šídla létají až do kuchyně, podívat se, co se vaří. A ve sklepě je myš. Ani se nenamáhá utéct, je tam doma.

Nejhezčí je ale žába na prameni, doslova. 

 

Tak tady je. A ten pramen je fontánka, skokánek si masíruje bříško a dělá mu to moc dobře. Dívat se na ně, jak sledují toho vítěze, jak se přestrkují, která tam bude, poslouchat jejich tiché kvákání, to je něco co nám vydrží skoro celé odpoledne.